Ara Hyacintový

5. ledna 2008 v 12:19 | Tirit a Toxe |  Články

Ara hyacintový

(Anodorhynchus hyacinthinus)

Třída:
Ptáci
Řád:
papoušci (Psittaciformes)
Čeleď:
papouškovití (Psittacidae)
Druh:
Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus)
Výskyt:
Jižní Amerika
Velikost:
až 1 metr
Hmotnost:
kolem 1250g
Další Info.
Počet vajec:
nejčastěji 2
Inkubační doba:
28 dnů
Potrava:
palmové ořechy, ovoce
Ara hyacintový je jedním z 16-ti žijících druhů arů a je zároveň největším papouškem světa. Arů existuje 6 rodů. Hyacintový náleží do rodu Anodorhynchus. Do stejného rodu náleží ještě dva druhy. Jeden z nich je považován za vyhynulý (jedná se o aru glaucus - Anodorhynchus glaucus) a druhý je vážně ohrožen (Anodorhynchus leari - ara Learův nebo také Ara Indigo).
Tento papoušek dosahuje délky až kolem jednoho metru. Typická váha dospělého jedince chovaného v zajetí se pohybuje kolem 1250 gramů. Opeření tohoto úžasného papouška je převážně tmavě kobaltově modré. Především na denním světle je dobře patrné, že má hlava světlejší odstín modré, která dokonce hraje duhovými barvami. Letky a ocasní pera mají vespod tmavě šedou barvu. Obrovský šedo-černý zobák je silně zakřiven a ostře zašpičatěn. Oproti ostatním arům, má ara hyacintový zobák bez známek zubovitých výstupků na okrajích. Díky tomu také získal celý rod Anodorhynchus název (an = žádný, odo = zub, rhynchus = nos). Na obličeji má ara dvě holé oblasti. Výrazný zlatožlutý oční prstenec a pruh stejné barvy na spodní straně zobáku, které tvoří nádherný kontrast se zbarvením peří. Jejich průměrná délka života není zatím stanovena s naprostou jistotou, ale odhaduje se na 60 roků.
Dřívějším domovem hyacintů byla obrovská oblast severovýchodní, centrální a jihozápadní Brazílie, východní Bolívie a severovýchodní Paraguay. Dnes je rozšířena již pouze ve vnitrozemní části na Severu Brazílie, v nejvýchodnější Bolívii a někdy se tvrdí, že také na severovýchodní části Paraguaje. Oblast výskytu se tak příliš nezmenšila, ale počet arů hyacintových se výrazně snížil. Nedávné odhady počtu volně žijících jedinců se pohybují okolo 2500 až 5000 kusů. Jejich hlavními pronásledovateli se stali obchodníci na ilegálním trhu se zvířaty a lovci, kteří zabíjejí ary na maso a pro peří. Cena v zajetí chovaných ptáků, se pohybuje okolo 7000 - 10000 USD (150000-230000 Kč). Tak vysoko se vyšplhala především kvůli nelegálnímu obchodu v Brazílii, ke kterému docházelo ještě dlouho po tom, co byl vydán zákon na jejich ochranu.
Jeden z mylných názorů říká, že ara hyacintový žije převážně v deštných pralesích. Nespočetněkrát bylo toto tvrzení otištěno v různých odborných publikacích, časopisech a na internetových stránkách. Není tomu úplně tak. První věcí, kterou se člověk naučí při pozorování volně žijících ptáků, je to, že každý druh má své specifické nároky na oblast, ve které se vyskytuje. Také arové si svá útočiště pečlivě vybírají a ne vždy jím musí být deštný prales. Spíše naopak. Hyacint se ve většině lokalitách, kde žije vyhýbá silně zalesněným oblastem. Většinou se vyskytuje v mírně lesnatých lokalitách se sezónně zavodňovanými travnatými oblastmi v Brazílii a Bolívii, kde také žije největší skupina těchto ptáků. Ostatní žijící druhy tohoto rodu (ara Learův) se vyskytují pouze v suchých oblastech severní Brazílie, které jsou charakteristické trnitými keři a kaktusy. Tedy žije tisíce mil od nejbližšího deštného pralesa. Ostatní arové, kteří preferují spíše suché nebo savanové lokality, jsou například ara červenouchý, Spixův, zlatokrký, vojenský, ara ararauna nebo ara arakanga.
Strava arů hyacintových ve volné přírodě se skládá z převážné části z ořechů určitých palem (Suagrus commosa a Attalea funifera). Méně pak jejich silnými nezralými skořápkami a palmovými listy. Dále se také živí některými ovocnými plody rostoucími v oblasti kde žijí. Z Bolívie pochází také zprávy o tom, že tento ara dokáže pozřít i šneka. Tyto zprávy však mohly vzniknout milně pouze z toho, že v místě, kde se ary stravovaly, byly nalezeny prázdné šnečí ulity. Žádné jiné důkazy o tomto totiž nejsou. Palmové ořechy, kterými se živí na loukách pochází z trávícího traktu hovězího dobytka. Dobytek požívá ořechy se nezralým zeleným povlakem, který je později stráven a na pastvinách se už nacházejí pouze samotné z trávícího traktu "očištěné" ořechy. Na pastvinách se také nacházejí ostrůvky s palmami, na kterých tyto ořechy rostou. Stojí na mírně vyvýšených podkladech, čímž jsou chráněny proti pravidelným záplavám. Při chovu v zajetí však není možné tyto palmové ořechy jednouše obstarat. Můžeme je ale nahradit většími kousky kokosových ořechů (skořápkou i dření). Dále je možné arům podávat různá semena, arašídy a také ovoce.
Pohlavní dospělosti dosahují až v sedmém roce života. Přirozeně hnízdí v dutinách velkých stromů. V přímořských oblastech však zahnízdí i ve škvírách na stěnách útesů. Zda je tento jev důsledkem skrývání se před pronásledovateli či zda se jedná o přirozené chování, nelze s jistotou určit. Pro odchov v zajetí je nutné hyacintům zajistit voliéru alespoň 1,2 metrů širokou, 2,5 metrů dlouhou a alespoň 1,5 metrů vysokou. Hnízdní budky musí být značně masivní, dostatečně prostorné s vletovým otvorem o průměru 17,5 cm. Otvor by měl být umístěn asi 8cm od horního okraje budky. Jako výplň budky se používají čisté dřevěné drtiny navrstvené do výšky asi 15cm. Nejvhodnější umístění pro budku je na straně proti vchodu do voliéry a proti stěně s krmivem a vodou. V jedné snůšce bývají většinou dvě vejce na kterých sedí samice po 28 dní. Samec po dobu inkubace obstarává pro samici krmivo. Oba musí svá vajíčka chránit před predátory nejen z řady savců, kterými nejčastěji bývají nosálové, ale i před vetřelci z ptačí říše, jako například tukani či jestřábové a sojky. Mláďata mají stejné zbarvení jako dospělí jedinci a osamostatní se až po šesti měsících rodičovské péče.
Jsou velmi společenskými ptáky. Létají nejčastěji po párech nebo v malých skupinkách. V pozdních odpoledních hodinách se pravidelně shromažďují na stejných místech, která jsou pravděpodobně jejich "centry pro výměnu informací" mezi jednotlivými ptáky.
Tito nádherní papoušci jsou od roku 1987 zapsáni ve druhém dodatku seznamu CITES. V tomto seznamu jsou zvířata, kterým hrozí vyhynutí a proto je jakékoliv jejich neveřejné obchodování nelegální.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama